Přítelkyně Bolest

PŘÍTELKYNĚ BOLEST
Šimon Linda

Bolesti má milovaná bolesti
Zalévám toužebně tvůj plod
Aby si protékala od kosti ke kosti
Aby si byla jeden dlouhý brod

Bosé nohy mám
Stojím na okraji tvé vody
Ve vysoké trávě, vyšší než já sám
Vyšlapal jsem si tajné chodby

V jedné ruce mi klouže paraple
S druhou houpu sem a tam
Tvrdé paže už jsou ochablé
vodu od nebe nerozeznávám

Kde je dole a kde nahoře
Prší mi na paty a voda plní můj deštník
Kdo je loď a kde je moře
Jsem malý křížek co mi zanechal trosečník

Zůstal tady sám ve světě plném snů
Země mu byla malá
Zaplnil studnu ztracených dnů
A pak se voda hnala - ven

A už to nebyl sen
Dny vystřídala noc
Noci bezmoc
On však nenaříkal, snil dál
Myslel si že spí
Tak se ve vodě smál
A při tom se topil s bolestí

Má přítelkyně, můj věrný společníku
Konvici plnou smutku, který prší
Zaléval jsem tě až jsi podemlela mé nohy
Spadl jsem do černého deštníku
A ty mě unášíš na moře které nic netuší

Širé pláně prázdných vlnek
Bolesti kterou tak dobře znám
Myslím na ten křížek
Co si před tebou schovávám