Pokaždý

Pokaždý.

 

Pokaždý to je stejný.

Pokaždý, když odjíždím.

Pokaždý, když večer vzhlížím k obloze.

Pokaždý, když vidím tvoje oči naplněné tmou.

A pokaždý mám tu myšlenku zlou.

 

Mám chuť zastavit ten čas.

Právě, když oba stojíme tam.

Společně.

Tam venku ve tmě.

 

Tam, kde to vše začalo,

A možná skončí.

Tam, kde se mi všechny ty myšlenky hlavou víří.

 

Neskutečnou rychlostí,

Stejnou, jakou se mi slzy prodírají z očí.

 

Ty tam ještě jsi,

Ale dlouho nebudeš.

Jako já.

 

Zase se loučíme.

V čase se míjíme.

Jako

Pokaždý.