Anotace: ...
jsem to koťátko
který tak rád trápíš
až mě utopíš
budu tě strašit
až moje tělo jako těžký kámen
bude klesat ke dnu
budu na tebe mávat packou
večer budu škrábat na sklo
zvedneš se z pohovky
podíváš se z okna
směrem k poli
strašáci v kukuřici
ve starých hadrech
sebou budou mrskat
umělé postavy
až nápadně podobné živým
budou se snažit dostat ze sevření
půjdou ti po krku
došla jim trpělivost
přestalo je bavit
plašit ptáky a černou zvěř
která pustoší pole žírem
hajzle až tě chytnou
a dovlečou tě na pole
nastoupím já
se závažím na noze
vyškrábu ti oči
obsadíme tvůj dům
budeme koukat z okna
na nálety supů
Tohle se mi nějak zvráceně líbí.
04.12.2019 20:03:02 | Isabella Monvoisin