Anotace: Vkládám na přání Rosy pro autora Jeněcovevzduchukrásného. Je to její poděkování jemu. Báseň a píseň.
Vykvetlas, Vřelosti a nikdo Tě nehledal,
vykvetlasa vůně Tvá šířila se vůkol.
Tvé barvy věčnosti tak rychle se vinuly
a byly pestřejší,
čím více dny minuly..
Vykvetlas a nikdo, nikdo Tě nesadil,
žes Věčná, Vřelosti, kvítek Tvůj mi prozradil.
Ach, pověz, má Vřelosti: Kdož by Tě nehledal?
Či snad jsem jediná, kdo celý svět by prohledal?
Rozkkvetlas, Vřelosti a nikdo senedíval,
jen v podvědomí člověk Tvé paprsky Světla prožíval.
Nezměrnost a krása jala můj vnitřní zrak
a v slzy Tvá vznešenost mne uvedla veskrze - a pak..
Žiješ ...Ó, Vřelosti...
A já shledala Tě
NezřítiTvoji tvář,
to vpravdě NEROVNO žádné ztrátě!