VRSTVY
vše co je ve mně uloženo
jako plástve ve vrstvách
v hlubinných slojích co před zraky je skryto
občas ozývá se téměř neznatelným chvěním
tichých smutků i tichých radostí
sotva ty vrstvy v sobě někdy změním
a není ani proč
zvěčnily se v nich slastné dotyky
úsměvy očí laskavých
i jizvy už léty zahojené
přesto však stále hrbolaté na omak
čerpám z nich svěží vodu živou
očištěnou vším čím si ke mně prošla
srkám ji po kapkách jak pták
všechny ty vrstvy co se kdy ve mně uložily
a možná ještě stále ukládají
nesou v sobě krystalky slz a smíchu
jako sůl pro prameny které léčí
ne snad až jednou v ráji
ale už tady na zemi
a čím víc zrají tím jsou i hebčí
protkané nejdražšími chvílemi
Praha, 29.12.2019
https://www.youtube.com/watch?v=PX1QsCjyg44