Androgynní Bozi

Androgynní Bozi
#observer #observation

Vril

Jsou geneticky vyšlechtěný a naklonovaný mimozemšťani, androgynní Bozi. Opuštěný a zanechaný napospas všem elektrickým a eklektronickým bouřím. Jsou prehistorický ještěři, šedivý pubescenti s mandlovýma očima co se páří a množí. Je to takový malý galaktický infra porno. Něco jako hvězdný války mezi druhama.

Třeba jako když jsem ležel v pokoji na posteli na zádech a díval se na tvojí siluetu v pohybu proti fialovýmu světlu z hvězd, jak mi kouříš čůráka, zatímco jsem si ho jednou rukou přidržoval a nechával tě napichovat se ústama na jeho špičku.

Nebo když jsme byli u tebe doma a když jsme se chtěli jen jemně a něžně líbat, ale skončilo to u tvrdýho šukání. Bral jsem si tě zezadu a vestoje a v koupelně a opřenou o zeď, strkal jsem ti prsty do kundy, honil si ho těsně před tvým obličejem a stříkal ti na něj, vsakoval se ti do kůže.

Haunebu

Taky viděli mohutnej disk vznášet se nad zemí, byla tma, dávno po půlnoci a dlouho před úsvitem a po kovových okrajích levitovala světla, všude ticho a pak řev z rotorů helikoptér a kužely světel protínajících prostor hluboko dole. Musely tam být nějaký podzemní prostory plný digitálních obrazovek, fraktálů a hologramů. Na zemi zůstávala vypálená kola, v zimě byla beze sněhu a všude kolem v tom morfickym poli byly nahý Sukuby, nějaký bytosti a tvoři a taky netvoři z různejch dimenzí.

Thule

Viděl jsem nádherný a silný světla a barvy, obrazy a tvary tvýho těla, tvý siluety, kompozice tvý krásy zmrazený v čase. Měl jsem dobrý světlo a dobrou karmu a zářil jsem i přes všechnu tu mlhu, která se v oparech a pásech převalovala přes krajinu. A na nebi Měsic v zimním slunovratu ještě něž vstoupil do posvátnýho Novu, Měsíc s Venuší ve Vodnáři a se Sluncem v Kozorohu těsně předtím, než vstoupí do roku kovové Krysy.

Schwarze Sonne

Spočinul v hlubokym tichu, v tom jiskřivym, mrazivym a čirym, jako vzduch na horách, jako vzduch na hoře Kailás a byl v kontaktu se svym já, s tim nejvyššim Bohem, jedinym a jsoucnym .Vzýval Anděly a silový zvířata a taky ty totemový, neonový. Žádal je o sílu a znamení. Žádal je o to, aby se do jeho života vrátila láska. Únava ho pohlcovala a upadal do doby snění, sledoval obrazy za víčky, věděl, že je tam někde venku odpověď. V tý samotě, v tom prázdnym a poloprázdnym prostoru. Věděl, že se mu odpověď vyjeví.


A všechna ta alchymie, všechna ta chemie, všechny ty obrazy a rituální stroje z dávných časů i z budoucnosti vzlétali v rojích a bouřili, vířili vším tím prostorem. Jsme androgynní Bozi, kteří byli stvořeni jeden pro druhého v tom jediném a jedinečném dokonání sakrálního zázraku v nás.


V roce kovové krysy, Neuschwabenland, 2020.