Asi láska nebo co...

A kapky potu kanou z tvého čela 

na moji nahou hruď.

Mlčím, ač křičet bych tak chtěla. 

Co mi v tom brání? Asi stud...

Tak mlčky odevzdávám svoje tělo, 

těžké tvou láskou, někam k počátku 

všeho. Škoda je nocí, kdy se bdělo 

bez dotyků. A škoda je všech začátků 

které se ztratily v cizotě a strachu, 

v samotě trýznivější než je smrt.

Však co jsme - jenom zrnka prachu,

která nalezla se

pro jeden bezvýznamný mrd.