...

Chtěl bych ti rozčesat vlasy,
po lících pohladit.
Ten vlídný dotek tváře,
chvíle znovu prožít.
Čas co mizí v dáli,
horizont, ta brána zavřená
a křičím rychlou mílí,
do náruče ztracena.
Ach ženo voníš zase jarem,
každý rok srdce rozkvétá,
tak jako stromy šumí blahem,
jak míza v jizvy proměna.
Pot vášně stéká po tvé hrudi,
malující na rtech úsměvy.
Až rozčesu ti vlasy,
rozpletu chmury,
passé žaly.