NA DLUH

Mzdová/vý účetní musí dnes být expertem na exekuce zaměstnanců ... To vypovídá o stavu společnoSTi, bohužel

19.01.2020 12:55:40 | Nepolíbený

Žití na dluh se stalo mantrou i v širším slova smyslu - společnost si tak sama hýčká svou gilotinu a kochá se jejím nablýskaným ostřím. Bohužel... ;-)

19.01.2020 13:02:33 | Amonasr

dožene nás vše... nějak...

18.01.2020 02:23:20 | zelená víla

Naprosto vše - často ve chvíli, kdy už to ani nečekáme... :-)

19.01.2020 12:42:19 | Amonasr

prý nevíme ... Komu ... úsměv.z.

17.01.2020 00:05:16 | zdenka

;-)

17.01.2020 11:44:21 | Amonasr

Jémine, všechno pomine, jak by ne:-))ráda jsem četla Amonku:-)ST

16.01.2020 16:15:55 | Nikita44

Ano, všechno je pomíjivé - někdy je to dobře a někdy naopak :-)) Díky za milou návštěvu, Niki :-)

17.01.2020 11:44:05 | Amonasr

:-)

20.01.2020 17:39:26 | Nikita44

Jo, to se mi líbí. :)

15.01.2020 19:56:23 | Xardas

Dík, to mě těší :-)

16.01.2020 10:46:29 | Amonasr

Moc pěkná, líbí se mi:-)

15.01.2020 18:43:06 | vlnka

Děkuji :-)

16.01.2020 10:46:11 | Amonasr

Milý Ami. Žít na dluh. Ano. Mám pár přátel, co žijí na dluh. Několikrát hrobníkovi na lopatě, vždy se z toho dostali...ale opět jedou ve stejných kolejích. Pokud nás nic nebolí, jsme přiměřeně spokojeni, nevážíme si toho. Až když nám něco schází. Trochu cítím z Tvé básně smutek. Každému život uteče mrknutím oka. Jen si to neuvědomí. Až když opravdu dojde do vyššího věku. Má cenu bilancovat? Ne. Já na minulost nemyslím. Využila jsem tzv. zasunutí vzpomínek. Daří se mi to. Snažím se žít tak, aby se mnou nikdo neměl v budoucnu práci. nechci být nikomu na obtíž. Nikdy. Myslím si, že to já jsem žila na dluh životu. A nyní on mi dluží spoustu let. Směji se.....chceš-li rozesmát svého Boha, pověz mu o svých plánech....a tak nic neplánuji...leda v horizontu pár měsíců.A uvidím, kam to půjde...joj! hovořím o sobě a ne o Tvé básni. Jsi velice vnímavý muž. Mám takový pocit, že víš o světě víc, než kdekdo z nás. Máš přehled..o emocích, o životě...to já neumím...rachtám se jen v tom svým rybníčku a proto si Tě vážím.

15.01.2020 17:55:54 | Anděl

Milý Anděli, děkuji za další košatou reflexi, mám radost, že se v reakci nad mými texty tolik zamýšlíš - to je také z mého pohledu jejich největší smysl :-) Nevím o životě samozřejmě nic víc než většina ostatních, jen mě baví otevírat některé jeho aspekty a otázky tak, aby odpovědi hledal nebo konfrontoval případně s těmi naznačenými mými každý sám u sebe - otázky ale většinou zůstávají a odpovědi naopak bývají proměnlivé a těkavé, stejně jako život sám... Na zjevené pravdy nevěřím, i když určité základní principy mají podle mne charakter nevyhnutelných, byť často pod povrchem skrytých zákonitostí, v přírodě stejně jako ve společnosti... ;-)

16.01.2020 10:45:57 | Amonasr

Zní to trefně, ale cítím v tom metaforu která mě baví ještě víc.

15.01.2020 16:24:30 | petrzal

Cítíš myslím správně... ;-) Díky za zastavení :-)

16.01.2020 10:29:57 | Amonasr

Žít na dluh toho,
co od života chceme,
co jen tak na potom,
se slibem odsuneme.
Pozdě se otočíme a dluh už nelze zplatit.
Pak marně litujeme, uža nelze to zpět vrátit.
Nežijme na dluh...
mnohem dřív probuďme se,
ať jinou má život náš chuť.
Na dluh. . . nežije se lehce.
Je to klam
a na konci života,
vybírá si to krutou daň.
*omluva za dlouhý komentář a samozřejmě ^ST^ ;-)

15.01.2020 16:08:56 | jenommarie

Moc hezký komentář - omluva zde není na místě ;-)) Díky za něj :-)

16.01.2020 10:28:40 | Amonasr

:-)** ;-)

16.01.2020 12:48:39 | jenommarie

Z dluhem se dá dobře a pohodlně žít. A pěkně si zanadávat na bezohledné exekutory.
Tvá další trefná a pěkná životní reflexe*

15.01.2020 14:41:36 | šerý

A když pak přijde Nejvyšší Exekutor, už nepomůže ani nadávání ;-)) Díky za znělou reflexi, šerý :-)

16.01.2020 10:27:25 | Amonasr

Dobře týýýý, ST

15.01.2020 11:49:08 | praetorian

;-)

16.01.2020 10:26:06 | Amonasr