Po pohádce

Sedím a hledám kousky,
roztroušený po pohovce,
malý, krátký, ouzký,
zaschlý na rohovce.

Hledám ztracený dílky,
skládačky všedních dní,
smutně radostný snímky,
skrytý v přítmí za lební.

Hledám části svýho těla,
rozházený po pokoji,
zesinalý až do běla,
k sobě teď nic nepojí.

Uvnitř světnice je klid,
venku končí svět,
do peřin se poskládám,
zaspím storočí, pár let.