Jelen

Když zlomíš ten sloup a vzbudí se tma.
Rozkopneš hrob,začíná hra.
Rozlomíš kost, drancuješ dál.
Nikdo tu není. Co by ses bál.

Souzeno máš v osudu svém.
Ulehnout tady, ulehnout sem.
Zakusíš nenávist, zakusíš fakt.
Ucítíš strach až přijde ten kat.

Nevidí dobré, vidí jen zlé.
Promíjí tím, že setne tě.
Stéká ten pot, přichází chlad.
Začíná panika, cítíš už pach.

Dorazil on, sním i ten strach.
Teď by ses omlouval teď by se kál.
Přemýšlej sám, za co si stál.
Nic si nebyl, všeho ses bál.

Pojď blíž, mám pro tebe dar.
Vytáhl kosu, rychle ho sťal.
Hodil ho dolů. Hodil ho tam.
Kde ho zahrabal, kde ho nechal.

Roste tu strom a sere tu jelen.
Čas plyne a tvoří se dojem.
Stál si za strom nebo za to hovno
Ono to může, být úplně jedno.