Mrtvá zásada

Když mysl je toulavá
nad námi vyhrává,
z plynu noha nejde,
velký zmatek z toho vzejde.

Rozum doma asi není,
děje se to co jsme zavrhli,
neovladatelný děj je potrhlý,
jak najít klid co to změní?

Netuším co to znamená,
idea padla znavená,
k nohám jak panny šaty,
padají zásady a všechno svatý.

Perou se spolu má dvě Já,
rozhodčí čímsi podplacen,
v svém p3kle je zatracen,
a výsledek jediný on zná.

Nechť zemře už ta krutá ironie,
ze zrcadla zle teď velmi mi je,
ten obraz nejsem náhle vůbec já,
jen noční můra co se občas zdá.