Oči

Hladina rybníka ve tmě se třpytí
žáby si zpívají, světlušky svítí
vítr si pohrává v keřích a rákosí
hvězdy se odráží v kapičkách od rosy

Bohužel svítání mnohá zla odhalí
krása, ta pomíjí a čas se zpomalí
skála, co vrhá přes den stín
teď ráno odhaluje splín

Leží pod ní smutné oči
když se rozhodovaly, zda skočí
volba lehká nebyla to
jak vzít si sůl a nebrat zlato

Oči, proč jste to provedly?
posledním pohledem, na smrt, jste vybledly
oči, věděly jste víc?
a odešly tam, kde není nic?
nebo je tam mír a klid?
bylo by mi tam také líp?

Oči bledé, mrtvé prázdné
vezměte mě s sebou. Vážně!
rozložím křídla a letím k Vám
hůř mi už nebude, chci být tam
kde rány nebolí a nekrvácí
kde noc je dnem a den nocí
tam nemusím se ničeho bát
nemusím plakat, ani se smát...

Co když tam nebudou páni a otroci?
Co když tam nebudou strasti a nemoci?
Co když... Fráze tak bezcenná
Jen činy, to něco znamená!

Oči, vy tam jste, vy jste konaly
bolest a zármutek vás k tomu dohnaly
a já teď přemýšlím, jestli žíti smysl má
vždyť jsem jen mrtvola, životem prohnilá...