PRACH

Útoky slz, proběhnou skrz.

Nepolapitelné medůzy vlečou

své jedovaté trubadůry. Kdo je 

cynik jsi to ty. Do krve jedovatý břečťan mu 

tam vplul, pálí jako sůl. Vem si hůl jenom 

půl, vrať se v půl, v cosi co tě neodnosí.

Deník smrti co ti musí říci. kdy tě zkusí

na tu pouť vzíťi.Plně tě obepnout v lodi

plout dveře pokoje nezamknout. Nastav

tělo jako dělo co se teprve ještě stále

jenom plní, zatím vrní. Slepice dostane

zrní, kohout zase ji. Kuře pípá budoucnost

je skrytá, marnost nad nicotností střídají se v

ukrutnostech. 

Stále stály jako dámy co si na ně hrály.

Podivuhodná bajka o tom muži co se jenom

vzmuží. Stále sám odevzdán čeká na něco 

co má přijít nebo odejít. Je na prodej tenhle

velmi zvláštní děj. Nebo to je jenom zkratka

co je tak tuze vratká, že souboj tuhý neustojí.

Vpředu stále stojí touhu svou tak žíznivou, dnes

neukojí. Neuskočí jen se do klubíčka stočí, zavře

oči a už se neotočí, jen tpu jednu slzpu skráň svou

smočí.