dny kapou jak slzy vodních hodin
někteří bojují
až jim proudy potu máčí tváře
ostatní čekají
co bude a mohou se proletět
zdevastovanými plícemi
jako vesmírem
a jako v psychedelickém snu
sledovat exponenciální křivky
v přímém přenosu
a počty
jak stoupají
pokud se lidské osudy
mění na statistické údaje
je zlá doba
bůh však teprve zemře na kříži
vstane z mrtvých a vstoupí na nebe
abychom v něj mohli uvěřit
a žít pak věčně
to by mi tak scházelo
řekl jsem si a koupil nůž
jen kvůli gastronomii
když vrhat kudlu do nebe je marné
závodí se ještě v dobývání kosmu
jako kdysi?
dnes už se jen ve všem spolupracuje
tak snad
a prachy
které dojdou
jako vždycky hýbou světem
tak snad