Proberte se

Když na nebi perou se,
andělé s horkou nemocí,
radost nejistá na římse,
marně volá je k pomoci.

Krůpěje potu a krve,
namísto zlata k zemi padají.
Není nic jak bylo dříve,
jak dědové příběhy říkají.

Zlámaná křídla nenesou,
nikoho pro naši spásu.
Ztrácejí sílu nebeskou,
ztrácejí svoji krásu.

Bez vzoru ne zemi jsou vlci,
v bahně hledají svoje místo.
Není to co já chci,
není tu v duši čisto.

Zvládněme sami sebe hýčkat,
mít rádi sebe i svou zem.
Zbavit se hladových klíšťat,
moci tu být zas s úsměvem.