kaluž krve
létají nad ní vosy
jak malá ufa
zamává rukou kdosi
v uniformě
kožená holínka
šlápne do bahnité vody
dveře a okna se zavírají
jen za kopečkem suti
snad si děti ještě hrají
starý muž stojí
nevěří svým očím
a holí unaveně
stébla trávy kosí
touhy nenaplněné
jak motýli
když třepotavě doletěli
k cíli
To je boj jemnosti a dravosti.. a cíl nedosažen. Snahy být vždy musí, nez naděje.. k cíli nikdy nemáme šanci dojít. ;-)
11.04.2020 12:03:49 | jenommarie
V podstatě nemáme, jelikož země je kulatá a vesmír se rozpíná všemi směry. :-)
11.04.2020 12:34:16 | kvaj
Máme..někdy tu naději přestáváme vidět díky tomu všemu kolem a může být třeba jrn malá a vlastně i třeba úplně blízko, jenže hledáme a hledíme vždy dál a to je škoda. ;-)
11.04.2020 13:32:06 | jenommarie