Nic

Kde nic, tu nic,
A čas zatím plyne nám,
Ať hledám jak hledám,
Jdu jen chybám vstříc.

Hledám i pod vodou,
Ryby mě nevnímaj,
Vidím řasový ráj,
Voní to tu svobodou.

Plavu si, kam zlíbí se mi,
Co hledám? Už nevím vlastně,
Vždyť tu v hlubině je tak krásně!
Už více nechci žít tam na zemi.

Ještě níže se potápím,
Tam, kde Mariánský příkop je,
Tajemná stvoření, jemž chybí naděje,
A ja tu svou také zatratím...

Čím hlouběji, tím chladněji,
Na hlavě oheň, v ní ale led,
Rybičky dají mi lahodný jed,
A já se tomu s nimi jen zasměji.

Teplo střídá chlad, a chlad teplo,
Jak houpačka teplotní je to,
Jednou je zima, pak zas léto,
Aha?! Hups, mé tělo zdechlo.

Přátelé, to nechte, prosím vás, být,
Hlava je v pořádku,
Stejně už patřím na skládku,
Nechtějte kvůli mně těžkou hlavu mít.

Já se zde mám nadmíru skvěle,
S ďasem si hezky povídám,
Zajímavé věci se dovídám,
Ostatní ukazují mi své ploutve směle.

Tu na dně moře mi nic nechybí,
Vůbec nikoho zde nechci,
Najednou jsme nějací lehcí,
My, blázen, čekáme, až nás smrt políbí!

Ať předstoupí!