Tanečnice mezi kapkami deště

Jak lehounká víla,
mezi kapkami deště,
když její tělo zpívá,
a ústa k tomu křičí,
„ Ještě!“

Jen plamínek na svíci,
ve větru vábivých rytmů,
ukáže všem rub a líci,
a ústa k tomu křičící…
„ Plno rytmů!“

Život je jen rytmus,
nenáviděných dnů,
nepomůže složený hymnus,
vždyť když ústa křičí,
„ Jsme ze snů!“

Zvedl se vítr,
odnesl stéblo i s vílou,
krátila si život něžnou hrou,
a teď jejím tělem tančí…

znovu jen vítr…