ŽIVOT JAKO HRA NA SCHOVKU
byl jsem co byl
jsem co jsem
budu co budu
jak prosté!
jenže co je to CO?
kde hledat odpověď – snad na hřbitovní bráně?
CO jste vy – byli jsme i my
CO jsme my – budete i vy
živí versus mrtví?
dost chabé rozlišení
k hledání sebe sama
proč se mám ale hledat?
je nutné snad načapat sám sebe
v ochranném krytu svého JÁ
jak nějakého uličníka?
vždyť proto se přece občas i schovávám
abych ani sám sebe neobjevil
když mi to není zrovna vhod
i bez snažení se stejně občas lapím
dřív než se stačím skrýt
až se kolikrát začervenám
ani pak si ale neslibuju
že se stanu jiným
vím že bych to stejně nedodržel
být to CO nejspíš nejsem
byť vlastně ani nevím
co to mé pravé CO vlastně je
proč a nač tedy sám sebe hledat
stejně mě každý vidí jen podle svého
tedy CO ve mně vidět chce
CO doopravdy jsem
to má jen moje jméno
CO ale mé jméno skutečně označuje
zůstane navždy tajemstvím
ať je si to nakrásně CO chce
navzdory všem hřbitovním bránám
nikdo nemůže zjistit nikdy víc
než že mé CO můžu být jen JÁ
ať už jsem zjevný nebo skrytý
když stěží kdo mě doopravdy zná
Slezsko, 14.4.2020
...někdy pomůže zatančit si na svém hrobě...nebudeš vědět o mnoho víc...ale neškodí to... :)
15.04.2020 13:19:04 | kastrolfobik
I šnek si nese pro inkogito schránku. CO když by měl na kahánku? Jak člověk má své meze... a už jinak nepoleze.
Jsi s ohařem slov člověku na stopě. To je dobrý počin.
Rád jsem se začetl. Téma k uvědomění si souvislostí.
15.04.2020 02:22:32 | šerý