Co nám nepatřilo
Co nám nepatřilo
Tišíš pozůstatky pod bříšky
zulo si to boty
pověsilo kabát v předsíni
a v ložnici a v kuchyni nechalo svůj stín
chtěl bys to někde nechat
ale už roky nejsi schopný vyjít sám ze sebe
kolikrát ses to snažil vyhnat
a vždycky se vrátilo s očima horkýma láskou
vědomí
že už zase
nemáš
pro koho
žít.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Ještě na tom zapracuj a bude to skvělý.
PS: Ty oči horký láskou každopádně škrtni. :D
24.04.2020 00:21:00 | Nikotin
Smutnělá ..jj "ST"
Pro sebe nabírej radosti,
lásku nech stále kvést,
touhu se o lásku podělit,
ať brzy nalezneš...vše přijde. ;-)
21.04.2020 16:33:22 | jenommarie
Nejlepší na tom textu je struktura, poetické překvapení - paradox textu. I když je to klišé, funguje to. Zažité, přesvědčivé. Díky, že ses tu objevila po dlouhý době, rád jsem četl, M.
21.04.2020 01:09:49 | MLADÝ BÁSNÍK