vteřina strachu

okolo šedých zdí města
kde každý strom je překvapení
honí se světla stíny hluk
a pro city už místo není

z oblohy nad úzkou ulicí
padá večer šarlatový
jak vzpomínka vzdálená
jen srdci nikdo neodpoví

nekonečnou nudu halí
oceán lidského pachu
do prachu jenž tiše dosedá
vykřikne vteřina strachu

čas kolem netečně běží
ať teče krev ať cokoli stane se
jen ulicí co náhle osiřela
lehoučké chmýří vítr odnese