na cestě jsem potkal květinu, která mi pověděla svoje jméno a usmál se na plavý vodopád
10.05.2020 10:02:45 | vojtěška
Snad za to není právní postih..:)
10.05.2020 11:00:02 | Now
to je rimbaud.. takže je to promlčený
10.05.2020 19:42:12 | vojtěška
V lese je pták, jeho zpěv vás zastaví, a vy se budete červenat.
Hodiny, které neodbíjejí.
Bažina s hnízdem bílých zvířat.
Katedrála, která sestupuje, a jezero, které stoupá.
Malý vůz opuštěný v mlází nebo rachotící po cestě, opentlený.
Tlupa malých komediantů v kostýmech, spatřená na cestě přes okraj lesa.
Je tu konečně, když máme hlad a žízeň, někdo, kdo vás honí.
---------
..Ach ano, společník ( nejen ) mého dospívání.
Jak bych mohl zapomenout. A přesto jsem zapomněl..:)
11.05.2020 03:21:02 | Now
Za modrých večerů já budu bloudit polem,
kde zraje obilí, tam sporou půjdu travou,
a snílek ucítím, jak svěží je kraj kolem,
a nechám vítr vlát nad odkrytou svou hlavou.
Já mluvit nebudu, ni dumat, ani sníti,
však láska bude vřít mou duší roztouženou,
jak cikán toulavý chci v dálku, v dálku jíti
nesmírnou přírodou a šťastný být jak s ženou!
11.05.2020 08:12:59 | vojtěška
Nedávno jsem v jedné nádražní knihovně objevil Čítanku pro středoškoláky z dob hlubokého komunismu a tato báseň na mě vykoukla hned na začátku ( v jiném překladu ). Svět poezie je malý..:)..No, spíše mikrokosmem prožitku.
15.05.2020 14:49:00 | Now