stmívá se
je zamračeno
hvězdy nejsou vidět
mám mysl
plnou vředů
a kdo sakra ne
vždyť nejsou vidět
jako ty hvězdy
dolejvám sobě
i jí
i jemu
i tobě
a čtvrt století
je v prdeli
půlnoční vrány
zašívaj se jehlou
v koutě
umlč
tu svoji nakaženou
zdravou mysl
nalej mi
ještě jeden
raison d’etre
nikdy ho nebude dost
ale až jednou dojde
máme ještě
l’eau de vie
otevřels okno svý
zakrvácený mysli
možná přijdem
na to
co se děje
kdo ví