ŠPERKOVNICE
ŠPERKOVNICE
V rohu velké pavučiny
spřádá potměloušek plány
jak na tu mušku zlatou
co usedla si před komnatou
když jen malý krůček k tomu
by dostal se až k lomu
zlata
stříbra
drahokamu
kde klenot snad už
v dosah ruky
však klíč jest uzamknutý
ve třinácté síni zámku
oh ty můj drahokámku!
proč já bych poklad
hledat měl
když z tvého kouzla mnohý
oněměl?
když nevědíc
co za dveřmi se skrývá
troufalostí krásu smývá
a myslí si
že do nahoty?
tu muška uchichtla se
a nad pavoučkem rozechvěla
píseň
co v dávných skříňkách šperků
prababiček zněla
uspala ho
a z pasti mu uletěla
...
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Diky Davi,potesils,a o tom to (alespon v mem pripade obcasneho psani), je. Delat v zivote nejen zamestnani jakozto zdroj prijmu, ale nakrmit i obcas hladovou dusinku.
19.05.2020 23:14:38 | Vivien
Ano, chytrá i mazaná :-) Moc díky Marie (o "jenom" Marie nemůže být dle mého řeči, koukala jsem na profil, no to by bylo "estéček"!
19.05.2020 20:56:15 | Vivien
Díky literáti za vaše milé komenty, je to příjemné si večer otevřít a přečíst...
19.05.2020 20:46:03 | Vivien
Moc se mi líbí, jak jsi to poskládala :-) Čte se hezky a napínavě, celou dobu jsem čekala, jak to dopadne :-)
19.05.2020 17:18:15 | Majda
Velice milá :-), a mnohdy se stačí nevzdat :-)
19.05.2020 09:19:02 | Martinecka23
Ano, cenu šperku třeba dobře zvážit, uletět či zůstat? Ó to věčný úděl "přelétavých:-). Díky za hodnocení!
19.05.2020 09:41:48 | Vivien