let

.

-

-

Nepsalo mi to

visel jsem hlavou nad papírem

-až moc čistým papírem

přes který s rozvahou

proplouvaly stíny záclon

-krajky až příliš nicotné

aby pohladily

.

papír

jak mrtvola na prknech

stolu

tam kdesi v bezčasoprostoru

k čemusi vybízel

a ač obvykle často

teď ani vlas z hlavy mi nevyváz

..

krajky dál kreslily beznaděj

když najednou na papír

dopadl jakýsi tvoreček

-byla to včela

chyběla jí půlka těla

nevěděl jsem, kde se vzala

koho asi bodla?

A ona zatím plazila se

z posledních sil kamsi

ven z papíru

...

je pryč

-zbylo po ní jen slabounké

nažloutlé 

psací "el"

.