Mé duši mladé něco schází
v bezvětří přístav nenachází
za hvězdou svojí na čele
toulá se, hledá cesty své
Dlouhá je cesta přede mnou
než naučím se v klidu plout
ve vlnách bouří pochopím
myšlenky své pak ukotvím
Divokost mládí pomine
v moudrosti klidu nalezne
vědomí ztichlé nechám jít
souznění s duší objevím
Přístav a tichý klid
to dobré může být...
Stojatá voda
byla by škoda
raději zrušit
ať vlnky třpytivé
i v mládí mizivém
zůstanou v duši...
26.05.2020 19:11:24 | Kapka
Milá vlnko dnes jsem četla citát, který se k tvé básni hodi a vlastně jej mám připravený do anotace k básni: „Kdo pochopil smysl života, už nespěchá“.
Tvá báseň mi zní ..že už znáš. ;-) "ST"
25.05.2020 22:33:39 | jenommarie
Mladí pominulo, ukotvuji a moudrost pořád nikde.... :-D:-D:-D Pěkný díky.
25.05.2020 19:53:01 | Jarovanek
Děkuji moc za nahlédnutí. Taky si myslím, že už bych mohla být moudrá :-)
25.05.2020 21:47:22 | vlnka
Délka cesty podstatná není,
Tvá duše ať je stále svěží... ;)
Vlnko, moc hezká ;)
25.05.2020 15:43:58 | Emily Říhová