~~~~~~~~
Byla jsem pozdě večer...já vím
~/ne,já se přece nebojím~
v parku na procházce
~/baterku mám v kapse~
posadím se na lavičku
~/jako doma na stoličku~
přemýšlím o lásce...
ta co kdysi dávno byla
~/tenkrát jsem tě milovala~
ta co ale už nikde není
~/to je vážně nadělení~
a že jsem holka jako květ
~/uvadl,tak beru zpět~
hned dám se do hledání...
být jak kniha vzpomínek
~/stárnu,jako celý svět~
mít i z moře kamínek
~/nemohu ho vrátit zpět~
v peněžence mám tvé foto
~/byl jsi fešák,vážně zlato~
odešel jsi,proč? Prý proto...
dnes potkala jsem jiného
~/na první pohled sympaťák~
ten nabídl mi rudé růže
~/a já si jen tak vzdychnu ách~
zeptal se v parku u lavičky
~/a v trávě kvetly pampelišky~
zda posadit se může...
Může. A díky za ty růže.
~~~~~~~~
Smutné i hřejivé zároveň.. .ty pocity, život. "ST" ;-)*
27.05.2020 21:06:41 | jenommarie