~~~~~~~~~~
Když jsem byla mladá
život jsem měla ráda
ale jak jdou léta
všechno nějak vadí
třeba i malá pitomost
zakřičím do peřin
to neřeš holka,tak už dost.
A léta dál nám běží
nikdo a nic
je stopnout nemůže
den...týden...měsíc...i rok
si kvete,ách jo
pak odkvétá jako růže.
To prý růže může.
Někdy však rozbrečí
/stane se/
myšlenky smutné
a slzy se hrnou do očí
potom si řeknu to stačilo.
Není to nutné.
A třeba dobrá zpráva
mi rozjasní tváře
na něco nezapomeň
píšu do kalendáře
...na ten den se těším...
jako malá holka
nevím proč teď brečím
aha...cibulka.
Nasekám ji do salátu
já vím,na jemno
červenou anebo bílou
vždyť je to jedno.
~~~~~~~~~
Je to pěkné... ST
Každý řekne - smích a pláč
to je život, jemu díky
za všechny ty okamžiky
a on řekne - není zač :-)
01.06.2020 09:23:05 | Kapka
Nejdříve musíme uzrát,tak zrajem. Ani se nenadáme a už jsme zralé a navíc citlivé. Stačí nám maličkost k brečení, naštěstí ale i k smíchu :)
31.05.2020 20:02:26 | Isla
Chytře se vypořádat se smutnou chvílí.
Nesmutit dlouho, ale jen chvíli.
To zkrátka k životu patří.
Slzami tvář si zmáčíš.
Pak rukou nad tím mávneš,
s jinou náladou zas vstaneš.
všichni to moc dobře známe. "ST"
;-) hezkou neděli Květuško
31.05.2020 15:55:30 | jenommarie
Maruško moc děkuji za tvoje psaní...jsi zlatá.
03.06.2020 17:05:17 | Květka Š.
Já moc děkuji Květuško, vždy mě tvoje básničky odvedou do míst radosti. :-) ;-)* hezký večer TI přeji
03.06.2020 17:23:50 | jenommarie