••••

••••••
Dávím se
Tichem v tichu za rohem
A davy jsou
A davy jdou
Tisíce prázdných kroků
Jedinou slepou ulicí

Nehledají
Nás
A i kdyby
Nenašli by ani
Sebe

Snad že se
ztratili
Snad že,
teprv ztrácí.

A já stále mám
jen to Slovo
co
palí v krku
Už už na jazyku
A
přece Ne

Zvracím lichá rčení
Co jim do mě není
Nic a
Mě po nich
Jen těžko kdy
Bude víc.

Snáší se
Můj smích
Na hlavy ostatních,,
Jako popel
-Bílý sníh-
špinavá stopa posedlých,
mých unáhlených soudů

Co je mi do všech a
Co do osudu
Do vínku drzost
A malilinký
Strach
Jež jednou budu
Horko
těžko pozbývat
A pak už
Nenabudu

Budím se ve snu
pět minut k půl šesté
Kolikrát ješte si
Asi tak
Usnu
Až přesně jedinkrát se
nevzbudím?

A dnes je to
Tolik hezké!
Přesně v půl šesté
slyším své hladové mládí
Cupitat do kuchyně.
A vše co mi staré
A vše co mi drahé
Počíná starat se
o jeho blaho.

•••••••