věty se opatrně svlékají
jak čteš; jakoby tu jejich ústa
byla jen pro tebe
..
slepeckými prsty bloudíš
po těle textu
tvůj stín má tvář
nenavštíveného ostrova
příliš severního moře
uprostřed; potkáváme se
dálkovými světly
pak dotykem nechtěných úběžníků
v končinách pomlk
pod rozsáhlými vysvětlivkami okolností
větami překračujeme nenasytné prahy smyslu
oklepáváme vyhořelé významy
do křehkých popelníků tmy
..
v jedné z těch nepatrných tišin
jsem se vteřinou zapřela o nebe
SlaST :)
14.06.2020 20:13:17 | Knoflík
To vyústění básně je skvělé! Ty pocity čtenáře Braillovo písma... co mi víme? Výborná báseň a rád jsem přečetl.
14.06.2020 19:35:47 | šerý
skvělý, od začátku do konce
14.06.2020 15:53:29 | MLADÝ BÁSNÍK