periferní vidění nadlouho
rozmazáno
ráno z neopatrného věstníku
vypadla luna
čas v buňkách; nám prý souřadnice měřil
..
teď mažem si skývy
spadlé obráceně
v I-Ťingu touhy nespatřených hran
záleží na tom
co bylo dřív
než zbylo věřit
v úběly racků
jiter
peří
(vran..)
..
letošní slunovrat
barvíš mi křídou
podřezanou
v karmínových hostinách samot;
tak přidej led
na poloninách zítřků nastala zima;
povečeříme
naposled
Obrazy tvé básně luštím.
Snad ten led roztaje brzy.
Veceřet nemusí se každý den.
Snídaní ten smutek zaženem. ;-)*
15.06.2020 21:04:56 | jenommarie
zdá se mi ale, že na více místech křehké básně poněkud "přebujeno"...škoda..:-D*
15.06.2020 19:55:55 | Frr