svítá nám ticho
na stůl
kde chléb a sůl
pokorně čekají
na lidské ruce
až znovu se rozdají
všem těm
kdo hladoví
kdo čekají upřímnost
lidského srdce
které neptá se
proč
zač
ani komu
svítá nám
světlo
u společného stolu
( neptaje se )
Zdeničko krása ST :-))
17.06.2020 10:04:57 | Iva Husárková
Tak čistě a srdečně.*ST ;-) Vyšlo světlo u společného stolu..krásné a plné lásky.
16.06.2020 20:32:05 | jenommarie
děkuji, Jménojmen ... za přízeň ... úsměv.z
20.06.2020 07:22:02 | zdenka
:-) děkuji a posílám úsměv i k tobě milá Zdeničko. Krásný víkend ti přeji. ;-)
20.06.2020 08:34:28 | jenommarie
Jak první výkřik novorozence do dutiny světa. Jak právě narozená nahá naděje, položená na matčině prsou. Nadechne se (možná něco ještě vyzvrátí) a bude splývat v plodovém světle... konečného lidského prozření.
Tak každý zrnkem...
Sluší Ti to, Zdenko.
16.06.2020 19:09:29 | šerý
tak každý zrnkem ... také tobě sluší ... fráček ... ze zrnkové kávy ... úsměv.z
20.06.2020 07:24:05 | zdenka
Parádní, zejména první tři strofy.
16.06.2020 16:56:06 | MLADÝ BÁSNÍK