Den D...

Dnešek je opravdu krasný den,
jako takový odporný a zlý sen.
Můžu škemrat :,,prosím probudit!",
ale varují mě :,,budeš se nudit!"
Nevím, asi mi to nevadí,
ale něco mě přece jenom navadí.

Tak jsem to riskla a čekala,
potom jsem málem plakala.
Ani omluvit se nepřišel,
ještě že moje nadávky neslyšel.

Poté uklidnila jsem se a šla jsem dál,
ale opět upadla jsem a sen se mi zdál.
,,Hrdinou" byl teď někdo jiný,
pitím si krátil dlouhou chvíli.

Potom chtěl mě přesvědšit o své pravdě,
myslel, že získá mě hravě.
Nevím jestli u toho uvažoval,
ani netuším komu na mě žaloval.

Vím jenom, že nechci se trápit
a falešnou láskou život si krátit!
bylo už dost citového vydírání,
teď konečně přišel čas mého vyhrávání.
Najednou mám síly dost
a taky nezkonalou zlost!

Nenechám už nikoho, aby mě ničil,
aby se mnou jako s panenkou cvičil.
Nejsem loutka na provázku,
svoje mládí nedám v sázku.

Možná dělám chybu, já ti vím,
ale srdíčku bohužel neporučím.
Prostě je konec a to už nezměním,
sve srdce o tom, že jsi fajn nepřesvědčím!