Moře je neklidné

Ten den
Oněměl nejeden
Mořskou nemocí
Ách, její boky
Šly ulicí a čeřily vodu.

Měla jen rudou rtěnku
A nohy až k pasu.

Rozestup se, moře,
Aby její kroky pohnuly zemí
Do samého středu

Hluboko pod nánosem šatů
Obliny povrchu prosvítaly náznakem.
Láká to, stát se průzkumníkem
Který objeví, co je tam v deltě,
Y nebo X?

Víš, kolik už takových bylo?

Prozkoumat a jít.
Už nechci na mé půdě další
Neznámé badatele.
Čiň, jako by tahle země měla být tvou,
Ode dneška až do konce dnů.
Chovej ji v úctě,
Hledej v ní ne, co vytěžit,
Ale co dát jí, aby déle kvetla.

Chytil se jejích boků, pak odpluli.
Hotová Odyssea...