OŽÍVÁNÍ
prší mi do paměti
záclony kapek kryjí siluety
nesmáčí je
ani mne
jen nás od svých časů dělí
pátek se mění na pondělí
již neznámého roku
víkendy ustrnuly v kroku
dny v týdnech doutnají
měsíce list po listu hoří
ze zim podzimy
a z lét šťavnatá jara
kořím se představám
byly – nebyly?
nač bych se staral
stačí že ožily
Praha, 26.6.2020
https://www.youtube.com/watch?v=Q89Urbqe7QA
Kdyby jenom pršelo, někdy do tý paměti přímo leje...:-)
27.06.2020 23:07:07 | básněnka
:-D) A co teprve přívalový déšť - to už může být hotová katastrofa... ;-))
29.06.2020 11:04:42 | Amonasr
Ach, ach, ta se do mě pěkně vrývá!! Děkuji za Tvou poezii, Amonáčku! :-) Vždy, když ji čtu, osloví mě...vždy si v ní najdu to své a neposlední řadě vážně smekám, jakým způsobem ji dokážeš tvořit!!! ST*
27.06.2020 21:02:10 | Majda
Až se rdím z tak vstřícné reakce - díky za milé souznění, Majdo :-) Nejvíc mě těší, že si v tom nacházíš to své - víc si báseň ani přát nemůže... :-)
27.06.2020 21:29:48 | Amonasr
Máš pravdu, Amonku :-) I mě těší vědomí, když si v mých dílech najde čtenář to své, čím jej osloví :-) A rdít se nemusíš :-))) Zkrátka se v Tobě snoubí životní zkušenosti a moudrost, které umíš neobyčejně poskládat do poetické krásy :-)
28.06.2020 14:28:36 | Majda
Jemná, nenucená, i tak bezprostřední poezie... čtu s pokorou. Hezký večer, Josefe.
26.06.2020 18:33:21 | Helen Zaurak
Víš co si Josefe vždycky pomyslím, když čtu tvé verše? Že až na vyjímky jsou "univerzální", v tom kladném slova smyslu mám na mysli, že to nejsou výkřiky momentální duševní nepohody, které nezasvěcený nemusí vždycky pobrat, ale je to sdělení poplatné všeobecně, se kterým se může ztotožnit více lidí nezávisle na tom, čím právě v životě procházejí. A že jsou převážně laskavé, byť i sdělují cosi smutné či provokují, ale (alespoň já) z nich ve výsledku necítím zmar či drásavost nebo vnucování se. A zatím jsem na literu takových autorů moc neobjevila, co i přes občasnou nepohodu (kterou jistě zažívá každý tebe nevyjímaje), ji dokáží v sobě zpracovat dříve, než pustí do éteru své vnitřní pnutí, a uveřejní ve finále již "kultivovanou" poezii bez světa lomozu. Za to ti dík. K tomu jen dodávám, že nikterak neupozaďuju ty autory, kteří píší jinak, řekněme pod větším tlakem svých momentálních pocitů, vždyť i o tom poezie je, to jen pro upřesnění pro ty autory, kteří píší s větší živelností až surrealismem, které si také ráda počtu.
26.06.2020 15:28:18 | Vivien
To se mi čte moc hezky, milá Vivien - děkuji za takový ponor :-) Možná to bude u mě i věkem - přeci jen ta největší pnutí už se v člověku vybouřila a může se dívat na život s jistým nadhledem a smířlivostí ;-)
27.06.2020 20:33:42 | Amonasr
Moc hezká Amonku, dnes krátce a přeji TI pohodový víkend ;-)* *ST
26.06.2020 15:08:29 | jenommarie
Díky Marie :-) A ještě stihnu popřát pohodový víkend i Tobě ;-)*
27.06.2020 20:28:11 | Amonasr