Anotace: ...
jediný kdo chodí domů po o
je ta holka s nohama do ó
spěchal jsem rychle za ní
běžela za město ke skládce
tam kde jsou kopce odpadu
téměř jsem nestíhal její tempo
vylezla na nejvyšší hromadu
plechovky, hračky, zbytky jídla
kov, nábytek, bakelit
když jsem se dostal nahoru za ní
čněla tam jako satelit
vytáhla z kapsy umělý knírek
v lahvičce petrolej, škatulku sirek
pobídla mě abych škrtnul
to je mi ale pocta
chce to méně ironie
a trochu míň octa
je to cvok
ale co když je jen
hrozně sama
Připomnělo mi to moje dětství, když jsme chodili po skládkách a hledali cennosti :o) díky
30.06.2020 14:16:47 | Crazymike