Šat
Šat
Máš ráda pohádky
jako že
slunce vstává
a nebi se s tmou přivírají víčka
Příroda kvapně
utíká pro látky
aby do rána ušila stromům
zelená trička
A také pověsti
mimiku u ohně
a vzrušený šepot
že největší neštěstí
je slunečnice se zahalenou tváří
Území ticha prošel bych s tebou
pobledlé slunce žlutou natři
Šafrán sbíraný
za rozbřesku
stoletou dívkou
Rozbouřenou řeku
přes kterou jsem stavěl most
terče dětství
se zahozenou dýkou
hřejivo dotyků
oděv skutečnost
.
.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Taková plná skříň a moc pěkný výběr milý Nowe ;-) *ST
05.07.2020 22:15:34 | jenommarie
Potřeboval bych návštěvu Marie Kondo, aby na mě ty pomačkané hadry nevypadly pokaždé, když ji otevřu. :)
06.07.2020 03:25:10 | Now
Hned jsem si jí vyhledala. No šikovná holka :-D. Má starší dcera je teď do srpna v Japonsku. Představ si...jsem zvědavá jak jí to změní. Hezký den TI přeji ;-)
06.07.2020 08:21:44 | jenommarie
Nejvíc se mi líbí poslední sloka:-)
05.07.2020 12:55:26 | básněnka
Žel nejde psát jen je..:) Naštěstí. Věřím, že předchozí určuje budoucí. Jako milé slovo má význam vedle jadrného. Schody, vrstvy, vzestupnost.
06.07.2020 03:29:43 | Now
Připojuji se k Kdotoví, nádherná báseň, Miroslave. Děkuji, jsem ráda, že jsem ji mohla číst, přinesla vlídný úsměv dnešnímu dni...
04.07.2020 14:53:23 | Helen Zaurak
Stále více věřím atmosféře při vzniku. Toto je momentka z dnešního rána napsaná na jeden črt zatímco ty s přemýšlením se potácí kdesi v krajinách nad mlhou. Asi je myšlení vážně tím drakem z pohádek a prostá radost žije na zámku..:)
04.07.2020 18:17:25 | Now