z nepřítomnosti
z nepřítomnosti
než našla jsem text jasu
na utržené cenovce
minulého času
(v té básni bez konce)
psala jsem ti o sklech
o jejich zarážející neprostupnosti
pro sny
v souvislosti s motýly
s chvílemi nejistot
(herbáře rostlin je možné oživit
jedinou kapkou
dřív než mi moře
přílivem vypálí cejch
smrtelnosti)
zatímco okolní svět slábl
slova jak osvobozené loutky
vedla si svou
hledala v odlehlých koutech staré doteky
prahnutím měnila
hvězdný prach
na popel
proto někdy za tmy
sundavám skla z budoucích vitrín dne
noční motýli na špendlících
postupně oživnou
vytahuji kov z jejich
srdce
a hluboko ve mně
v jemné mechanice
odvráceného vesmíru
se někdo dávný nadechne
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Vojtěško, to je nádhera, a ten závěr, bože ... ST
13.07.2020 18:08:55 | Vivien
Vivien, s bohem to spíše nesouvisí :)
děkuju za tak emotivní komentář,
13.07.2020 20:37:57 | vojtěška
Texty, které čtu a nacházím v nich cosi prapůvodního, dodatky a střepy, to narušení přirozeného koloběhu, které se snažím pojmout slovy, ale nedaří se mi to - nacházím u tebe čím dál častěji. Děkuji za tu podobnost, je to naděje (alespoň pro mne).
12.07.2020 13:56:50 | MLADÝ BÁSNÍK
jeden známý rozděluje uměleckou tvorbu na dvě skupiny: do té první řadí díla komplexová /vznikající převážně na základě ventilování dilematu čistě osobního a poněkud jednostranně sebou zaujatého s absencí strukturovanější mytologie či vazby na kosmologii/ do té druhé řadí díla archetypová /ty považuje za jakousi nadčasovou zprávu o stavu lidstva, jdoucí až k jeho kořenům či společnému vědomí/.. přirozeně většina děl, je kombinací těchto dvou motivů v různém poměru, pokud v textu převládne archetyp.. dá se to teprve číst /jako hodnota někoho kdo je schopen překročit svůj osobní rámec, či rámec svých stereotypů/, pokud se ale archetyp díla /autora/ zmocní příliš.. stává se naopak "odlidštěné" a špatně čitelné..
13.07.2020 20:34:11 | vojtěška