Naivní

Nad polem tmí se
a bahno vzlíná,
komáři poletují,
tráva je líná
v tmavé zeleni.
Mraky těžké tou vlhkostí
kloní se k zemi
a na zemi se mstí
kapkami obludnými
jak míčky ping pongovými.
Sukni vleču v tom nečasu
brázdami v poli,
nohy umazané,
záda unavené
pod tíhou tuh:
Kdyby jen,
a co kdyby,
snad jednou
možné to je.
Zapomeň nikdy.
Jdi dál a zapomeň,
co sis to myslela
ty duše naivní
místa tu pro tebe není,
natož pro tvé sny.