Nugeta

NUGETA

Jak u hřiště je louka,koník na mě kouká.
Bílá hříva jako len,s tou bych chtěla vyjet ven!
Její ohon dlouhý,to je kůň mé touhy.
Barvu světle plavou má,ta kobyla není zlá.
V očku vidím jiskřičku,nabízím jí mrkvičku.
Koho ten kůň nevábí,když má pysky z hedvábí?
Mezi očky bílý proužek a na pysku malý kroužek.
Každý den ji vídám tady,ten kůň prostě nemá vady!
Prý ji vlastní starší pán,naději tu malou mám.
Dlouho si chystám otázku,můj sen visí na vlásku.
Jednou tam vidím muže,opálené kůže.
Tak mu říkám:Milý pane,k Nugetě mé srdce plane.
Mohla bych k vám někdy přijíti ,Nugetu si pohladiti?
Občas na ni vlezu,malinko se svezu…
Pán mi říká:Proč ne,zkus to.Ať ve stáji není pusto.
Zeptej se však toho pána,kterého je tato brána.
V 7 večer zvonek stiskni,snad tu bude,tak to ryskni.
Zatím pojď k nám na dvoreček,podívat se na domeček.
Když jsem otevřela stáj,byl to pro mě velký ráj.
Rychle jsem si kartáč vzala,celou jsem jí přešmrdlala.
Až dnes jsem si jistá,že Nuga byla čistá.
A že jsem se nebála,ve zkoušce jsem obstála!
Druhý den už ráno,stála jsem před branou.
Tak hroznou jsem měla radost,až to našim ďálo starost.
Já jsem člověk nevinný,zvonila jsem půl hodiny.
Ale nikdo nevycházel..v té chvíli mi rozum scházel.
Zvonila jsem o sto šest,u toho obě ruce v pěst.
To je pro mé srdce nálož,z dveří vychází pan Jaroš!!!
Snad se na mě nezlobí,že ruším jeho soukromí.
Hodili jsme spolu řeč,do nohy mě chytá křeč.
Řek ať přijdu druhý den,Nugetu mi půjčí ven.
Hned 2. den ráno,zas stojím před branou..A v tom nato tata,rozletí se vrata!
Jen co vletím do stáje,mé napětí roztaje.
Hnedle vypustím ji ven,Nugetka je přec můj sen.
Když vyčistím ji s láskou,hned se stane kráskou.
Když do ruky vezmu hřeben,kam se hrabe Marek Eben!
Prý mohu si ji osedlat,tohle není možné snad!
Jen co sednu do sedla,jsem radostí posedlá.
Prý mám jezdit pomalu,ať nespadnu do výkalů.
Nebylo však nad čím plesat,tož 50:50
Pobídla jsem jí do klusu až po 4. pokusu.
A už klušu hnedle,pevně se držím v sedle!
Pan Jaroš na mě kouká,spokojeně si brouká.
Po jízdě ji čistím zas,aby měla hezký vlas.
By nemusela státi jen.vypustím ji hnedle ven.
Zatím vodičku ji připravím,lecjaké věci opravím.
Potom dám jí chleba,seno,jídlo už je vyřešeno.
Ještě lístek stromu a už letím domů.Tak to chodí keždý den,tak se splnil ten můj sen !!!