* * * 2)

Vaří se mi mozek v lebce.
Věř v tom horku nelze žít.
Mám rozepatou i kůži.
Horký vzduch igelity taví.

Jakou máš tvář
v té nesmyslné vzdálenosti času?
Do oslavy jsem zatahoval
přechodných návratů.

Svíčka už dohořela,
anebo ji časem zhasněš,
sama celá v bílém.

Možná také že ne
a tak tě nosím
v kapse u maskáčů.