Shrbenost lidu

Pročpak se hrbíš človíčku
pod monzuny, jež shora vanou?
Nedíváš se, jizvu máš na víčku,
za chvíli zachvátí i duši tvou odevzdanou.

To ti nevadí bláto ve tvé tváři?
Ruce nemáš, abys po nich chodil…
Ptáš se, kdo ti plány maří?
Chceš, aby tě bůh vysvobodil?

Pouze ve tvé Vůli je,
zda jsi sám sobě otrokem,
zda se slunce rozlije
a poteče žhavým potokem.

Ti, kteří ti křiví kosti
jsou jen mystičtí duchové
prokletí ve své opilosti;
Vůli svou si zachovej…
zvítězíš!