Vzpomínky
Vzpomínky
srdce ze stromů lásek léta.
Příběhy co žili jsme potají,
když duše toulavá v nás vzkvétá.
Dál jdeme podél řeky toku,
mlhu vzpomínek nasávám.
Však jiné je to nyní trochu,
ač chlapcem stále zůstávám.
Bezstarostné žití se nikdy nevrátí,
vše ostatní do sebe zapadá.
Kdo nežil teď smutkem zaplatí,
mě svět moc krásný připadá.
Ta váha co každá z mých lásek měla,
v jediné chvíli byl náhle celý svět.
Tančící v dešti nahá těla,
hodiny upřímně teplých vět.
Nevrátí se tahle bezstarostnost v žití,
přesto útěšný život myslím mám.
Možná jsem kluk už hodně použitý,
přesto jdu naplno a stále dál.
Komentáře (22)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Ač vzpomínek už máme víc než dost
a mládí v dálce rychle se ztrácí
ať v srdci zůstává stále jako host
i když ten čas nám nikdo nevrátí...
Krásná Petrzali :)
27.08.2020 13:53:26 | Emily Říhová
Vlastně zůstáváš stále "mladým" optimistou a ještě to dovedeš trefně sdělit veršem. Úžasné.
26.08.2020 16:22:42 | Donne
Krásné vzpomínky ať lechtají stále,
nic se nevrátí, to dobře známe.
Naplno v před i dnes je krásně
v očích a v srdci..nic nevyhasne.* ST;-)
26.08.2020 10:20:10 | jenommarie
Děkuji. Je fakt že mladým musíme připadat jak snící dinosauři, ale my víme ;-)
26.08.2020 11:30:03 | petrzal
No však mě to netrápí:-D, dokud člověk žije..tak má se snažit i o své štěstí a spokojenost v duši..vše taky u těch mladých nechápeme..Tak se to vyrovnává :-D ;-)
26.08.2020 11:46:49 | jenommarie
Některé fráze máš poslední dobou luxusní, tak ať ty padající srdce vydrží ;o)
26.08.2020 08:45:04 | Crazymike