Ořechy v zahradách
Ořechy v zahradách
Anotace: ...
pamatuješ na naše prsty?
měly žlutohnědou barvu
vím, že si nevzpomeneš
budíval ses v cizím městě
s prsty od slunce, suti a strachu
žili jsme v domě
se dvěma zahradami
když foukal vítr
mohla tě rozbolet hlava
a co ty dva velké ořechy?
vím, že na ty si vzpomínáš
rostly do země na obou z těch zahrad
kůru měly starší než tvůj zkornatělý strach
pod oběma si hrál bratr
a pod jedním chodila maminka na jahody
bylo potřeba všechny je pochytat
jinak tě mohla rozbolet hlava
zkus si to uvědomit
dvě zahrady
dva ořechy
dva muži
nemohli jsme na nich žádat
aby je za nás chytali
tloukli je a skřípali si do nich konečky prstů
aby zkornatěli dřív než my
pamatuješ na ten zvuk
když jednou v noci foukal vítr?
ořechy duněly o zem jako hromy
lekl jsem se ve spánku
a šel je sbírat do tmy
volal jsem tě
nemoha najít cestu domů
spal si v cizím městě
maminku to ráno
příšerně bolela hlava
a já si uvědomil
že jen moje prsty mají žlutohnědou barvu
byly od slunce, ořechů a strachu...
Autor Náladový básník, 27.08.2020
Přečteno 259x
Tipy 12
Poslední tipující: mkinka, Donne, Isla, Akrij8, Frr, jenommarie, šerý
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Opovážím se říct, že tohle je tvůj nejlepší text. Teď se dívám z okna a vidím každé jeho slovo. Poslal bych ti fotku, abys viděl, že přesně to, co jsi napsal, mám teď venku před před sebou. Šílený, fakt šílený.
28.08.2020 10:51:18 | MLADÝ BÁSNÍK
Připomněla mi vzpomínku. S dovolením se podělím. Každoročně jsem v předvánočním shonu dostávala sáčky ořechů. Sbíral je můj tatínek pod jeho balkónem. Miloval cukroví, takže když mi je přinášel, měl také žlutohnědé prsty. A v očích úsměv z toho, kolik bude ořechových rohlíčků.
28.08.2020 06:51:33 | Isla
Zajímavě uchopené vzpomínání, stromy jsou svědky našich dnů.Rád jsem četl.
27.08.2020 22:19:10 | Akrij8
Hodně podobných vzpomínek mi to vyvolalo. ;-) *ST
27.08.2020 21:32:58 | jenommarie