Před odjezdem
Před odjezdem
Prasklá váza duše
Nedoporučená cesta životem
Vede mě podhradím
Daleko od myšlenky
Na premiéra
Když přináším
Tácek se štamprlaty
Vzpomínám na rodiče
Myslím na lidi
Krčící se v čekárnách
Před operačními sály
Lokomotiva dá
Zahoukáním najevo
Že tento sektor večera
Ovládá ona
Slunce utrácí
Své poslední paprsky
A když je švorc
Nasadí noc
Ostruhy tmy
Komíny si navlékly
Prsteny s rubíny
Do obývacích pokojů
Může proudit zašlá zábava
Přijdu i já o všechno
Že ani nebudu mít kdy
Toho litovat?
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tedy ..že mi utekla.
Teď tu na ní poukázala Vivien.
To je cesta..trochu jako den
a jízda, které vévodí lokomotiva
..zahouká a ani nemuknem.
Pěkná k zamyšlení milý Kaji. *ST;-)
01.09.2020 21:35:09 | jenommarie
Díky Maruško, není to k zamyšlení. V komentáři Vivien se můžeš dočíst, jak jsem to dal dohromady. Krásný den
02.09.2020 07:49:03 | Kaj
Přečetla jsem si..hledám a snažím spojovat..ale jak píšeš..je to drn na kolečkových bruslích a různé myšlenky hlavou proudící. I tak mi přijde k zamyšlení:D snad to neva..má to obrazy, jako cesta životem. Tak pěkný den TI přeji též milý Kaji ;-)
02.09.2020 09:08:38 | jenommarie
Díky za snahu, příště se třeba polepším a bude to srozumitelnější. Díky za trpělivost
02.09.2020 10:20:44 | Kaj
Ale milý Kaji..mě se ta báseň přece líbí, jen v ní čtu jiné
..to můžou básně také čtenáři navodit. Jak už zmiňoval nejednou Amonasr, vypuštěná báseň může začít žít i svým vlastním životem a čtenář ji může číst a vnímat mnoha způsoby
..to je na básních krásné.
Pokud navodí nějaké obrazy, je to vždy dobře. Děkuji ti já a pá. Ať máš krásný den;-) :)
02.09.2020 10:26:51 | jenommarie
Tak si čtu, dokola, nemaje vysvětlení, nemaje odpověď, zda vůbec náznak, či jdu autorovi naproti, když nemohu přesně na kloub jeho sdělení, přesto, přesto mi tak libé jsou tyto verše, tak blízké, a nejvíc první tři řádky, nad těmi tu kroutim hlavou a říkám si, to je přesné.
01.09.2020 21:29:58 | Vivien
Milá Vivien,
díky. To, co zde popisuji je podvečer strávený na kolečkových bruslích, který se mi líbil. Napsal jsem tam, co ve mě vzbuzovaly jednotlivé věci, na které jsem narazil a co mi běželo hlavou. Každá "sloka" odpovídá uzlíku na kapesníku, který jsem si těžce zapamatovával, abych to udržel pro sebe a pro ostatní. Pokud bych si to psal jen do deníku, dávalo by mi to alespoň nějakou dobu smysl. Jsou tam i podvědomé vazby, které si třeba ani neuvědomuji. Čtenář toto vše nemá, jsou to pro něj osamělé ostrovy, ale zase v něm mohou vzbudit jakousi surrealistickou představu, která by vlastně měla korelovat s tím, co jsem prožíval (teď neberu v potaz jeho momentální situaci a podvědomí) a co jsem mu v dobrém chtěl zprostředkovat. Když se nad tím člověk zamyslí, není tak jednoduché zprostředkovat druhému, co se mu děje. Ženy jsou v tom mnohem lepší, nerezignují, často vystačí s realistickými obrazy: "měla fialové šaty". Muži končí na tom: "Bylo to dobré."
Jindy čtenář rád sáhne po tom, čemu se díky brilantním popisům dá dokonale rozumět (podle mě např. Dostojevský).
02.09.2020 07:41:37 | Kaj
Milý Kaji, velmi děkuji, že věnovals tolik do mé reakce. Sama jsem nedokázala přesně mé vnímání u tvých veršů uchopit, a tys to vystihl, Čtenář toto vše nemá, jsou to pro něj osamělé ostrovy, za což ti dík. Při čtení jsem spíše tak nějak přemýšlela o svém poetickém vnímání k jiným autorům a kriticky jsem se trochu styděla, že, prostou řečí, na to nemám. Výsledkem je mi (a to jsem moc ráda) poznání dalšího, pro mě nového autora (nejsem tu moc dlouho), ke kterému se budu ráda vracet. Měj hezký den, V.
02.09.2020 11:50:54 | Vivien
Milá Vivien, díky za příjemný vzkaz. Je to vlastně oboustranné dobrodružství. Autor vytrne to hlavní ze svého prožitku, ale už je mimo jeho kontrolu, jak se tento roub uchytí na stromě čtenářova uchopení, jeho vstřícnosti, otevřenosti. Na druhou stranu je to kanál pro hlubší komunikaci, ale se všemi riziky, které to obnáší. Krásný den
02.09.2020 13:33:20 | Kaj
Kaji, možná jsem poeticky nevyzrálá anebo jsem vděčný čtenář, umím si najít, navíc, když už komentuju, vždy dílo, co mě osloví, tedy riziko nehrozí, řekla bych, patrně v prostinké mé naivitě, že paní poezie a pan riziko k sobě moc nepasuji, tak je moc dohromady nedávám a žiju krásou, kterou na literu nacházím. Je studnou inspirace, kreativity i poznání. Pro autora i čtenáře. Měj příjemný podvečer a děkuji za tvou laskavost v komentářích, a tedy i obohacení pro "tvůrčí modrou".
02.09.2020 18:41:35 | Vivien