NA VLNÁCH
na vlnách života
houpu se už pěknou řádku let
někdy jen tak naznak měkce
jako v kolébce
s očima unavenýma sněním
než živel rozběsní se
aby mě snad děsil
či co
sotva změním
přílivy
odlivy
když lapám po dechu
ech nežehrám
kam zanesl mě proud
a taky odnesl od čehosi
ať!
všichni jsme trosečníci
když vyhlížíme své Pátky
či snad Pátečnice
majetnicky
ne nepodobni na opice
dokud jsme na hladině
plujeme s další havětí
na rajské ostrovy
nebo snad od nich do neznáma?
šumí nám krev
oceán v jedné škebli
než perla ucpe tep
aby tím otevřela bránu
tělu do podsvětí
a duši k hejnům kormoránů
Praha, 7.9.2020
https://www.youtube.com/watch?v=Gv8HAMK8IFU
...na vlnách oceánu...to pěně houpe...;-)
08.09.2020 12:03:22 | Marten
I to nejrozbouřenější moře se jednou zklidní. Pod ním život, který není nám cizí. Dokud nepřestaneme věřit. Dokud jsme zdraví, tělem i duší. Líbí se mi příliv i odliv, alespoň vím, že je to v souladu s přírodou. Stejně jako my lidé mezi sebou :)
08.09.2020 07:11:01 | Isla
Ano, být v souladu s přírodou je důležité, stejně jako se svou lidskou podstatou :-)
08.09.2020 16:59:15 | Amonasr
Jen pluj jak loďka a kapitánem buď.
Ať tvoje plavba, má tu nejlepší chuť.
Je jedno kolik kdo udělal už temp.
Hlavní je pocit a jak se cítíme.
Jak těžká budou, zda popluje s námi
ten, kdo nás miluje.*ST ;)*
Ať tvoje plavba ..stále šťastná JE.
07.09.2020 22:00:03 | jenommarie
Díky za pěknou veršovanou odezvu, Marie, a příznivý vítr do plachet i Tobě ;-)*
08.09.2020 16:57:33 | Amonasr