Ústa řeky

Řeka mi vlnou smyla dech,

šeptala chladivé vzkříšení,

patami oblázků prokvétala,

sbírala desátky tíhy,

svět se v ní obrátil na zádech

zčeřená víra  v zrcadlení,

láska mou hrází protékala

po tempu plašila ryby.

 

Po jejím tepení tančili raci,

spletli si notovou osnovu,

netaktně v taktu usínali

lidé i ptáci v proletu,

na vodu psali básně racci,

hlína si žádala obnovu,

když jsme jí ústa vykroužili,

nechala polibek v korzetu.

 

V rozhraní skalních rozsedlin

rozčesat hladinu splavem,

řeka si vlasy rozpustila,

zahrála jemně šestou strunou,

večer si ulehnu na Tvůj klín,

rozhrnu ústa prstokladem,

aby ses pro mě rozezněla,

meandrem s říční ozvěnou.