Nebe . .

Za světlem pomalu stoupám..
krok za krokem,schod po schodu.
bojím se neznáma,lehce se houpám,
následuji anděle,už vidím tu nebeskou klenbu.

ptám se sám sebe,proč zrovna já..?
jsem ještě mladý,,nezdá se mi to jen..
obrazy v hlavě mě straší...zlá nehoda
už ani nepoznám:realita či jen sen,noc nebo snad den?

přestávám ztrácet navždy kontakt s mým tělem.
srdce přestalo tlouct,vydechl jsem poslední nádech,
loučím se pomalu s tímhle krutým světem..
tragedie nebo můj osud ,už nemam nikam spěch.

přestávám se bát..porazil jsem ten strach
vidím tu překrásné zelené plane..
moje duse stoupa,z těla zbude jen prach
nad nimi si poletuji Oni .. andělé

teď už nebojím se z neznáma...