Za svitu slunečnic,
Měsíc se usměje.
V tom úsměvu plápolá,
radost a naděje.
Na poli večernic,
rosa se třpytí.
Padá další hvězda.
Kdopak ji chytí?
Ve větru houpe se prastará vrba.
Pod ní vodní žíňka za úplňku sedá.
Kdo vrbě přinese padlou tu hvězdu.
Tomu stařena své tajemství předá.
Pak vodní víla,
zapěje svou árii.
Pro koho zpívá?
Pro ty, co nežijí.
Krásné slzy hvězd
přinesu s pokorou
ze zaprášených cest
kam jiní nemohou...
Krásné milá Elis... :)
28.09.2020 21:38:07 | Emily Říhová
"V září letících vlasatic
kanou ji slzy na líc
a víla smutnou píseň
pěje pro měsíc.
Já jednu malou hvězdu mám,
k té vrbě rychle utíkám,
snad hvězda vílu potěší,
láska ji slzy osuší."
Krásná ;-)ST
23.09.2020 13:03:45 | Tomcat
Velmi pěkná.Zaujala mě poslední sloka.
Ráda dávám ..ST..
22.09.2020 21:28:01 | Jaruška
Líbí se mi ;o)
22.09.2020 21:25:39 | Crazymike